Poradna

Na této straně naleznete několik užitečných rad ohledně kvalitní péče o váš zrak. Rady může využít nejen ten, kdo se teprve odhodlává poprvé navštívit očního lékaře, protože si uvědomuje, že jeho zrak už není, co býval, ale i ten který již má s brýlemi letité zkušenosti. Vždy se můžeme dozvědět něco nového.

Rozbalit/zabalit všechny odpovědi.

Kdy nastal čas vyhledat odbornou pomoc

V dnešní době útočí na náš zrak velice mnoho rizikových faktorů. Prosedíme spoustu hodin v uzavřených místnostech, kde se míchá denní světlo s umělým. Dnes již nejsou výjimkou různé kanceláře, studia, press-roomy a kdoví co ještě, kam denní světlo nepronikne jak je rok dlouhý. A aby toho nebylo málo, tak po celý čas, který v těchto prostorách trávíme, sledujeme obrazovky monitorů (mnohdy zastaralých a pro náš zrak vyloženě nepřátelských). Námahu očí pak zvyšujeme neustálým přeostřováním, když náš zrak plochu monitoru opustí. Jako bonus si pak doma večer pustíme televizi při nevhodném doplňkovém osvětlení.

Ale nejen monitory a televizní obrazovky útočí na náš zrak. Ono i dlouhé čtení při nevhodném osvětlení vykoná své. Řidiči kamiónů by mohli vyprávět o pálících očích po celonoční jízdě. Zkrátka, kdykoliv nutíme náš zrak vykonávat činnost při extrémních podmínkách, tak ho rychleji opotřebováváme.

Ke zhoršování zraku pochopitelně dochází pomalu a postupně. Kdy tedy poznám, že mám vyhledat odbornou pomoc?

Velký vliv má samozřejmě náš věk, po čtyřicítce počínající nedostatečnost akomodace čočky do blízka (presbiopie) pozná většina z nás. První příznaky jsou mnohdy nenápadné a se zhoršujícím se zrakem je nemusíme vůbec spojovat. Při delším čtení nás začne pobolívat hlava, na čtení se nemůžeme pořádně soustředit. Nutí nás to dát si knížku dál, nebo naopak blíž, než je obvyklé. Hledáme stále jiný úhel čtení a.p. Většinu lidí tyto příznaky ještě nedonutí vyhledat pomoc, protože se projevují jenom občas a v běžném životě je nijak zvláště neomezují. Ale po čase přijdou další.

Začneme mít problémy se čtením malých písmenek na obalech výrobků. Delší dobu nám trvá přeostření, pokud změníme polohu očí, bolesti hlavy při čtení začínají být pravidelné, jízdní řád, který jsme ještě před časem přečetli bez problémů, začíná být rozostřený atd. atd. Tady již není o čem pochybovat. Náš zrak jsme opotřebovali tak, že se bez dioptrické korekce neobejdeme. Nejvyšší čas vyhledat odbornou pomoc.

Jak postupovat, když hůře vidím

Je to tedy jasné, potřebuji odbornou pomoc. Postup je velmi jednoduchý. Návštěva očního lékaře a pak oční optika. To je v případě prvních brýlí i velmi vhodný postup, neboť celkové oční vyšetření s kontrolou nitroočního tlaku a očního pozadí je zde na místě. Jinak není návštěva očního lékaře a vysedávání v čekárně nezbytně nutné. To hlavně v případě přesného měření refrakce (zrakové ostrosti) a vhodného typu zrakové korekce (jednoduché, degresivní - pro práci s PC, progresivní - pro všechny vzdálenosti atd.).

Tady určitě lépe poradí zkušený optometrista, neboť je specialista a lépe se orientuje v možnostech řešení. Zde si ale opravdu dejte pozor při výběru, protože zdaleka ne každý optik je optometrista, který může vyšetřovat Váš zrak a zdaleka ne každá optika poskytuje stoprocentní služby. Zvláště před měřením zraku si klidně vyžádejte akreditaci dotyčného – Osvědčení MZ, které by ostatně mělo viset v každé optometrické ordinaci. Vše pak zvládnete během dvou návštěv. Při jedné si necháte změřit zrak a vyberete si vhodné brýle i vhodné čočky do nich. Při druhé si je pak vyzvednete a optik vám je přizpůsobí na obličeji.

Jak si vybrat svého optika

Proč tato otázka? Optiku mám přeci hned za rohem ve vedlejší ulici. Jenže, je opravdu to nejjednodušší řešení vždy tím nejlepším? Nevyplatí se mi popojet tramvají o pár stanic dál?

Pro brýle si nechodíme třikrát týdně a tak tedy není nezbytně nutné, abychom museli navštívit hned první optiku, na kterou narazíme. Jak si tedy vybrat tu správnou.

Velmi důležitým faktorem je bezesporu přístup k zákazníkovi. To jak se k vám personál provozovny chová, jak s vámi komunikuje, jak je vstřícný a hlavně odborně erudovaný. Je velmi pravděpodobné, že pokud někoho práce baví, že ji také dělá pořádně.

Další důležitou věcí je délka praxe. Starý „rutinér“ si jistě s problémem poradí spíše, než ten kdo stejnou činnost dělá poprvé. Nebojte se tedy zeptat, jak dlouho se oboru věnuje ten, kdo vám brýle bude dělat.

Velmi důležitá je komplexnost služeb. Tam kde často používají výraz „to my neděláme“ nebo „to bude problém“, je namístě spíše obezřetnost.

Cena je jistě také důležitá, ale i v optice je skutečností, že za opravdovou kvalitu se platí.

Jedním z nejdůležitějších faktorů kvality služeb je technická vybavenost provozovny. Jenže sebelepší stroje jsou k ničemu, pokud je neobsluhuje kvalifikovaný personál. Nebojte se zeptat i na toto.

Nezanedbatelným zdrojem informací je i to, co někdy naleznete pod pojmem „reference“. Pokud vám navíc tyto reference podá více, na sobě nezávislých, zdrojů, pak je to informace k nezaplacení.

Ale ať už se nakonec rozhodnete na základě čehokoliv, mějte na paměti, že investice do zdraví vašich očí, není investice na pár dnů a už vůbec ne zbytečná.

Jak si vybrat vhodné brýlové obruby

Brýlové obruby jsou velmi důležitou estetickou složkou a můžou výrazně umocnit vnímání vaší osoby vaším okolím. Na druhou stranu je máloco tak subjektivní jako lidský vkus. Co se líbí jednomu, nemusí se zákonitě ještě líbit druhému, a proto v zásadě platí to, že v brýlích se musíte cítit v první řadě dobře vy. A to nejen co se týče estetiky. Je pravděpodobné, že budete v brýlích trávit dlouhé hodiny, ne-li celý den. Brýle tedy musí být nejen krásné a zajímavé, ale i pohodlné. Nejlepší jsou takové, které na obličeji vůbec nevnímáte.

Co se týče tvaru, tloušťky a velikosti rámečků, je zbytečné se zde nějak dlouhosáhle rozepisovat. Tak jako se mění módní trendy v různých oborech lidské činnosti, tak se mění móda i v tvarech a velikostech brýlí. To jestli si vyberete rámečky plastové, kompozitové nebo třeba titanové, modré černé nebo růžové, to skutečně záleží jenom na vás. Ale i přesto všechno co tu bylo řečeno byste měli obruby vybírat ve spolupráci se zkušeným personálem. Když nic jiného, tak vás zkušený prodejce alespoň upozorní na úskalí toho kterého výběru. Ne každé rámečky se třeba hodí pro bifokální nebo multifokální skla, ne do každého rámečku jde vložit sklo o hodnotě 16 dioptrií.

Jak si vybrat skla, nebo snad plasty?

Řeknete si – co se dá vybírat na sklech? Skla jsou přeci skla. Jenže jak už napovídá nadpis, dioptrické čočky v obrubách nemusí být vždy jen ze skla. Dnes je moderním materiálem plast. Je lehčí než sklo a to je při celodenním nošení dost pádný argument. Plast je také odolnější proti rozbití nebo naštípnutí při neopatrném zacházení. Například polykarbonátová čočka je ještě o třetinu tenčí a lehčí než plastová (CR-39) a hlavně takřka nerozbitná. Ale jak už to bývá, vždy je něco za něco. Plast je více náchylný k poškrábání, takže to není nic pro ty, kteří jsou zvyklí nosit brýle po kapsách, nebo jen tak ledabyle povalovat na stole? Je zde samozřejmě řešení – kvalitní povrchové vrstvy a to jak otěruvzdorné (dnes třeba i křemičité, tvrdé takřka jako sklo), oleohydrofobní – vodoodpudivé a pro snadné čištění, antireflexní – pro menší únavnost a z estetických důvodů, antistatické atd.

Jenže to ještě není ani zdaleka vše, pro co se musíme při výběru skel rozhodnout. Máme na výběr skla jednoohnisková (pouze pro jeden účel – například na čtení), bifokální (přesně vyhrazené oblasti skel pro čtení a na dálku), pracovní (degresivní) pro práci s PC a interier, nebo multifokální (progresivní) určené na všechny vzdálenosti.

Jak vidíte, výběr možností je široký a odbornost a zkušenost optometristy-optika nezbytná. Neboť dobře fungovat mohou jen brýle po přesném změření zraku, pečlivé volbě typu skla a obrub, neméně přesném zpracování a konečné celkové úpravě na obličeji.

Stačí jedny brýle? Nebo raději dvoje?

Tento problém pro začátek dost často vyřeší stav vaší peněženky. První pořízení brýlí není úplně nejlevnější záležitostí a tak se většinou pro začátek obejdeme s jedním exemplářem. Jenže život si brzy řekne o změnu. Brýle pro čtení párkrát zapomene v práci a rázem začneme uvažovat jinak. Ještě jiná situace nastane, pokud zjistíme nedostatečnost našeho zraku nejen při čtení, ale při pohledu do dálky. Tam se nám to ještě více zamotá, nebo snad zjednoduší, již zmíněnými bifokálními a multifokálními skly.

Ale i zde platí zásada účelnosti. Pokud často při práci střídáte čtení s pohledem do dáli, pak jsou dvoje brýle spíše na překážku a budete se rozhodovat mezi „bifokálem“ a „multifokálem“. Pokud si budete dlouho soustředěně číst, budete volit nejspíš „monofokál“ a pro ostatní činnosti zvolíte ze zbývajících dvou kombinací.

Rada je tedy poměrně jednoduchá. Pokud budete používat brýle jen občas, například na čtení, je zbytečné investovat tisíce korun do druhých brýlí. Pokud chcete myslet pouze na zadní kolečka (pro případ rozbití hlavních brýlí), vystačíte si s nějakými levnějšími brýlemi jako s rezervou.

Pokud budete používat brýle po celý den v různých situacích, jsou druhé brýle již vhodné a pokud budete mít kombinovanou vadu zraku, jsou druhé brýle již téměř nezbytností. Ale pozor. Mějte na paměti, že pokud budete přecházet z jedněch brýlí na druhé, například z multifokálních na brýle na čtení, budete si na ně muset chvilku zvykat, protože každé z nich mají trochu jinde optimální úhel pohledu.

Brýle nebo kontaktní čočky?

Jsou lidé, kteří se nemohou zbavit dojmu, že jim brýle nesluší, nebo se v nich prostě necítí dobře. I pro ně je tu samozřejmě řešení. Tito lidé mají k dispozici kontaktní čočky. Kontaktní čočky jsou ale řešením i pro další skupiny lidí, jako jsou například sportovci, herci, lidé pracující v modelingu a.p. Kontaktní čočky mohou plnohodnotně nahradit brýle ale… Ale mají některá úskalí, která jejich používání činí poněkud nepohodlným. Většinou je doba jejich používání omezena jen na několik hodin denně. I když se dnes již běžně vyrábějí tzv. „několikadenní“ čočky, ale riziko rohovkových komplikací se zde značně zvyšuje a nutnost častějších kontrol je zde nezbytná. Mimo dobu používání se musí uchovávat ve speciálním roztoku. Manipulace s nimi vyžaduje již určitou dávku zručnosti. V neposlední řadě je nutné, při manipulaci s nimi, dodržovat přísná hygienická opatření a také jejich životnost je oproti klasickým sklům poměrně omezená.

Mají pochopitelně také řadu výhod. Ostré vidění v celém zorném poli, nezamlžují se při přechodu ze zimy do tepla, jsou bezpečné při různých činnostech, jako je například sport, je možné společně s nimi současně nosit nedioptrické brýle proti slunci.

Několik rad pro ty co již brýle nosí

Kdo používá brýle již delší dobu, ten velice dobře ví, že životnost brýlí není neomezená. Brýle se dennodenním používáním mechanicky opotřebovávají. Zvláště skla trpí. Jejich největším nepřítelem jsou mechanické nečistoty jako zrnka prachu, ostré nerovnosti na stolech, podložkách a.p. Pokud je to tedy jen trochu možné, odkládejte brýle do speciálního pouzdra a to ihned uzavřete.

Pokud již musíte odložit brýle mimo pouzdro, nikdy je nepokládejte sklem na podložku a nejlépe před jejich položením složte záušníky.

Pamatujte, že brýle do kapsy bez pouzdra nepatří a už vůbec ne do zadní kapsy u kalhot. Ani v náprsní kase u košile nejsou zrovna nejbezpečnější. Stačí jeden hluboký předklon a… Když tak už do boční kapsy saka, ale pozor na klíče a jiné podobné ostré předměty.

Zvlášť velkým nepřítelem pro brýle jsou malé děti. Pokud se vyskytují ve vašem okolí, volte jako odkládací plochu místa kam nedosáhnou.

Čištění brýlí je kapitolou samo o sobě. Každý používá trochu jinou metodu, ale ne každý správnou. Nejlépe je nechat si vyčistit brýle odborně v oční optice, ale kdo by tam každý den běhal, že? Pokud si tedy budeme čistit brýle doma, musíme pamatovat, že na brýle v žádném případě nepatří žádná rozpouštědla typu aceton, toluen a podobně. Občas můžeme odmastit skla čistým lihem, ale ani ten není potřeba. Zcela si vystačíme s jemným roztokem mýdlové vody s hadříkem z mikrovláken. Na brýle také nepatří žádné mycí prostředky jako Cif a podobně. Obsahují totiž abraziva (brusné částečky), takže by na sklech a na obrubách napáchaly více škody než užitku. V každé oční optice pak zakoupíte speciální soupravu na čištění brýlí a objektivů. Ta kromě mycího roztoku obsahuje, již zmíněný, hadřík z mikrovláken. Po vyčištění vše složíte zpět do pouzdra, takže soupravu můžete mít neustále po ruce. To je asi nejspolehlivější a nejbezpečnější způsob čištění brýlí doma.

Je užitečné jednou za čas navštívit oční optiku a nechat si brýle prohlédnou od odborníka. Ten vám seřídí a dotáhne šroubky, srovná nosní opěrky – pokud je třeba a brýle odborně vyčistí (např. v ultrazvukové čističce). Oční optiky poskytují takovýto servis za symbolickou cenu, nebo dokonce zadarmo.

Zajímá Vás ještě něco jiného?

Pokud máte nějaké dotazy z oboru oční optiky, můžete nám je sdělit prostřednictvím tohoto formuláře.

Kontaktní formulář